Filozofie

 

Různé filozofie/náboženství nám dávají určitá doporučení či přímo nařízení týkající se stravy. Židovská a islámská víra přináší vcelku přísná nařízení ohledně vhodných/nevhodných potravin. Čínská nebo indická filozofie má k jídlu přístup jako k součásti životního stylu a dává spíše určitá doporučení.

 

Judaismus (židovství) - potraviny vyhovující tomuto náboženství jsou označována jako tzv. košer. Je zakázána konzumace krve. Proto je u masa požadavkem rituální porážka (šchita) a následné důkladné odstranění krve. Z masa je zakázano jíst vepřové maso, maso z masožravců, bíložravců-lichokopytníků a zvířat bez kopyt, plody moře, dravé ptáky, mrchožrouty. U ryb je zakázáno jíst ryby bez šupin (i některé s šupinami). Také se nesmí jíst hmyz. Důležitou zásadou je také zákaz míchaní masitých a mléčných potravin.

 

Křesťanství - nemá (pokud vím) podobná pravidla jako judaismus, i když vychází ze stejných kořenů. Jen v obdobích půstů se zakazuje konzumace masa. Podle Bible byla lidem původně určena strava vegetariánská, po potopě světa bylo jako náhradní potrava povoleno i maso "čistých zvířat" (viz Judaismus). Více např. zde.

V tzv. Esejském Evangeliu (není oficiálně uznáváno) jsou definovány zásady, které odpovídají pravidlům dnes nazývaným jako raw strava (s důrazem na vegetariánství).

 

Islám - v oblasti stravy vychází z judaismu, protože vznikl ve stejných místech (jen později). Vhodné potraviny jsou označeny jako halal. V případě nedostupnosti halal potravin, mohou věřící jíst i košer potraviny.

 

Hinduismus - rozděluje obyvatele na kasty a podle toho postupně omezuje i jídelníček. Nejnižší kasta může jíst vše, postupně se jídelníček zužuje směrem ke striktnímu vegetariánství (bez vajec a ryb). Jedinou zakázanou potravinou je hovězí maso, protože kráva je považována za symbol mateřství a úrodnosti (ochrana krav je i v indické ústavě). Jí se pravou rukou (levá je považována za nečistou).

 

Ájurvéda - jde o starobylý indický komplexní systém pro šťastný život, nezávislý  na náboženství, který mimo jiného obsahuje i část věnovanou stravě. Stáří spisů je minimálně 3000 let. Snaží se pomocí správného jídla nastavit rovnováhu v organismu. Rozeznává 5 prvků (země, voda, oheň, vzduch, éter) a 3 tzv. dóši, což jsou kombinace základních prvků. Rozlišuje 6 základních chutí (sladká, slaná, kyselá, ostrá, hořká, svíravá) a snaží se je vždy vhodně kombinovat v každém jídle. Více informací najdete např. zde.

 

Buddhismus - tato víra je spojována s vegetariánstvím, ale mniši musí přijmout jakékoli jídlo, které dostanou (i nevegetariánské).

 

Čínská filozofie (Jin/Jang) - vychází z toho, že svět je tvořen protikladnými silami jin a jang a snaží se o nastolení jejich rovnováhy v organismu. Dále se kombinuje vliv pěti prvků (dřevo,oheň,země,kov a voda). Všechny potraviny mají různé poměry jin/jang energie a jejich vzájemnou kombinací se dosahuje požadované rovnováhy. Poměry energií v jídle se mění např. i způsobem jeho úpravy. Vaření, pečení, smažení přidává jang, dušením, napařováním narůstá jin. Důraz je kladen na přípravu jídla, např. přesné krájení (dotaženo do detailů zejména v Japonsku). Jednou z obecných zásad je např. minimalizace konzumace mléka a mléčných výrobků, protože zahleňují. Jinak se v Číně sní doslova vše (hmyz, hadi, ptáci, psi ...). Více informací např. zde.

 

Obecně ze všech uvedených náboženství a filozofií plyne větší důraz na stravu založenou na vegetariánských principech a menší spotřebě masa. I u nás se dříve jedlo maso jen 1x týdně či ve svátek.

 

Také se vždy jídlo bere jako obřad a boží dar a před samotným jídlem se za něj poděkuje (např. motlitbou nebo vlastními slovy, stačí i v duchu), popř. se malá část jídla obětuje bohu. Tento princip v "moderní" společnosti zcela chybí.

 

Kromě vlastních poznatků byla většina informací získána z internetu.